Dopis z tábora

 
 
Milá maminko, drahý tatínku.
 
Na táboře, dostal jsem přistýlku,
ze který mě bolej záda.
Venda se se mnou navíc pořád hádá.
Ve spacáku je mi zima,
tady končí všechna psina.
 
K obědu měli jsme zrovínka, 
něco divně hnědýho, 
vypadalo to, jak od Azora hovínka.
A tak jsem to nejedl.
A teď, mi kručí v břiše.
O smažáku s hranolkama
sním si tu tiše.
 
Pořád mě nutí k pohybu. 
Nejdřív nástup, pak rozcvička,
režim jako pro blbečka, 
z Ohníčku, 
s červeným šátkem okolo krku
a svačinou od maminky v chlebníčku,
co jede plnit na hrad pionýrský slib,
aby se v naší zemi měli všichni hnedle líp.
 
A kde maj jako wifinu?!
Já se z toho asi pominu!
Musím plnit ňáký bobry.
Což vo to,
vono by to bylo dobrý,
jenže mi chybí GPS
a na to jim pěkně s**e pes.
(Už vím, co jsme měli k tomu obědu)
Lítat po lese jen tak?
Copak jsem ňákej partyzán?
K protestu jsem odhodlán!
 
A začnu hnedle zejtra, 
jak popřejou nám brýho jitra.
Hahaha, do toho, ať mě nikdo netahá!
Panč, to si snad už dělaj srandu.
Voda tu neteče, 
jen v řece studená, 
říkala vedoucí, že je to bezva hra,
po ránu zchladit se.
Co se to po mně sakra pořád chce?!
 
A tak na protest vám i jim, 
se zítra raděj při rozcvičce, v tý řece utopím.
 
A bude po mně.
 
Úplně!
 
Váš naštvaný, Jára druhý
 
                                               Fanfrně