Zpověď psankyně

 
Zpověď psankyně
 
Je to už dávno,
co začala jsem psát.
 
Tehdy někdy 
začalo mé mlčení.
A já plnila stránky.
Radostí svou.
Bolestí.
A taky touhou.
 
Představou.
Pravdou.
A někdy také lží.
 
A pak,
když přišla tma, 
konečně jsem se zastavila.
A promluvila.
 
Bílé, prázdné stránky,
se staly mými ústy.
Protože 
i docela křehké básně, 
které jsem psala,
nikdo neslyšel.