NEKONEČNO
Našla jsem svou starou úvahu o Nekonečnu.. no a pořád se z toho nemůžu vymotat, takže si zamotejte hlavičku i vy.. stále je to dokola.. donekonečna.. :-/ :-)) Tak jak to teda doopravdy s tím Nekonečnem je??! :-)) Šiš, nemám ráda otázky bez odpovědi.. :-))
....................................NEKONEČNO.............................................
Tohle slůvko mi nedá spát už léta. Ale pokusím se být velmi stručná, protože na tohle téma se dá psát nekonečně :o) dlouho a to by pak už byla celkem nuda. Ne že by to ted v podstatě nuda nebyla. Takže, kdo jste se prokousali tímto mým moudrem, pojdte se mnou dál ...
Vždy, když na to začnu myslet, nespím celé noci. Zkuste se zamyslet se mnou.... NEKONEČNO.... co to slovo znamená? Nic nekončí? Není konec... co asi?
Ano, možná známe slovo „Nekonečno“, ale nikdo z nás nevíme, co se za tímto zdánlivě jednoduchým a neškodným slůvkem skrývá. Podívejme se na to třeba takhle: naše planeta Země je součástí hlubokého Vesmíru. Co je to Vesmír? Že by to bylo to Nekonečno? Že by v sobě Vesmír skrýval tu odpověď? Hloupost sakra, říkám si. Vždyť když někde něco končí, zákonitě za tím hned musí něco začínat a jsme zase v bludném kruhu, co se točí, točí, točí a… já na to přišla, hehe, jsem chytrá. Nekonečno není Vesmír, je to tedy kruh, protože ten přeci je jediný, který nikdy neskončí. Ano, hurá, mám odpověď, Nekonečno je tedy kruh. Ale teď mě zas napadá, kruh je kruh, ale co to ostatní okolo kruhu? Co to uvnitř? Co to vně? Všechno má své hranice, věci hmotné, dokonce i věci nehmotné. Určitě vám tu nemusím vysvětlovat hledisko těch věcí hmotných, ale co ty nehmotné? Podívejme se třeba na naše myšlenky, pocity. Ty přeci také nikdy nekončí, zde máme nadosah ono Nekonečno, už už si na něj můžeme sáhnout, i když, zase mě napadá protiklad. Ony i myšlenky a pocity mají svoje hranice. Pokud se vám něco nezdá, někdo vám ublíží, řeknete si dost a najednou něco končí. Něco končí, nějaký nový pocit, zase začíná. Takže se pořád motáme v onom kruhu bezradnosti.
Zbývá nám ale pak špetka naděje, že pokud existuje něco jako Nekonečno, pak přeci opravdu nic nekončí a my, pokud jsme zasaženi velkou bolestí, pokud například někoho ztratíme, je tu pak přeci reálná naděje, že jsme ho vlastně nikdy neztratili, díky onomu Nekonečnu a že budeme mít dost času se zase shledat.
A zas je to tu… ptám se znovu… Jak může být Nekonečno, když všechno má hranice? Všechno někde začíná a někde končí, i ten kruh má vlastně konec, protože pokud se točíte pořád dokola, také jste někde začali a právě onen začátek je i pomyslný konec kruhu, ale vy se točíte stále dál. Z celé té motanice mi momentálně vyplývá, že dnes určitě zase nebudu dobře spát :-))