Jiřímu Vieweghovi - věnováno

.

Bolí mě, co prožíváš a bolí mě, že není v moci nikoho z nás, Ti pomoct.. myslím na Tebe a myslet budu.. S díky za Tvé přátelství, D.

.
 
 
laskavým pohledem
za tenkými skly brýlí
procházíš tiše mou
srdeční krajinou
 
tak ráda bych 
vzala zmizík
a odstranila obavy
z toho co bude
 
zbytečně křičím 
své námitky do mraků
ze kterých tiše jen
do duše mi prší
 
neumluvím ji já ani ty
smrt neslyší
nemá uši
 
 
 
.
    
 
 
 
 
 
.