Upřímnost
Nejsem drzá, ani neslušná. Jsem jen upřímná. Co na srdci, to na jazyku. Upřímnost není drzost.
Nevím.. Možná citát, který kdy vyslovil někdo slavný.. anebo třeba jen slova neznámé ženy.. která jsem našla na sociální síti, "olajkována" několika tisíci zvednutými palci..
Dovolím si nesouhlasit!
Bez urážky.. ale mám pocit, že spousta z nás někdy moc nepřemýšlí a volí jednoduchou cestu, prvního pohledu..
Můj osobní názor je, že nepromyšlená upřímnost, se rovná neomalenosti a poukazuje na jistý druh omezenosti a nedostatek empatie vůči druhému. Upřímnost je vzácná věc, ale jako s takovou, se s ní musí umět zacházet.
Mezi komentáři jsem našla: Bohužel mí přátelé nejsou moc upřímní. Dají se takoví lidé vůbec nazvat přáteli?
Ti, které považuji za přátele já, nemají s upřímností problém. Je to tím, že se známe, věříme si a víme, že nás nemůže rozdělit, pokud někdy máme na stejnou věci jiný názor. Důležité je, servírovat i negativní upřímnost jemně, s ohledem na city a povahu toho druhého. Jenom tak může přinést nějaká pozitiva. Upřímnost nás učí důvěře, nesobectví, nutí nás přemýšlet, formuje nás.. Díky ní často víme, kde v životě, se právě nacházíme.. "Není přátelství tam, kde jeden nechce slyšet pravdu a druhý je připravený lhát..“
*****
Slova nahoře, mi připomněla vtip, který jsem nedávno četla..
Na pracovním pohovoru:
Co pokládáte za svou největší slabinu?Upřímnost.
Upřímnost? Upřímnost nepovažuji za slabinu.
Je mi úplně u pr*ele, co si myslíte!
Možná drsné, ale myslím, že maximálně "dokládající"..
*****
Ať je to, jak je to.. mějme na paměti, že stále existují i věci, které by měly zůstat nevyřčené.. Nebuďme proto neomalení, buďme upřímní..