Hovory (o....?) H - Děti mé, či děti kamarádů

 

***

Ondra (14)

 

Maminka Ondra dorazí v pět hodin domů z práce a najde svého synka, totálně znaveného, odpočívat v posteli pod dekou. 

 

Maminka "Ondro, tobě něco je?"

 

Ondra rozhořčeně "Jsme měli tělák.. Víš, co to je, snažit se hodinu a půl vyhejbat míči?!!"

 

***

 

Petr (15)

 

Petr má za operaci, kterou brzy podstoupí, slíbený nový telefon (operace není zrovna z běžných). Nutně ho potřebuje koupit už před operací a tak se to snaží navrhnout rodičům.

 

Maminka „Neblbni, co když se to nepovede, co budeme dělat s dalším telefonem?"

 

Petr "Týjovole mami, si fakt drsná!"

 

*** 

 

Aleš (11)

 

Aleš "Mami, po kom mám tak hnusnej nos?"

 

Maminka "No to víš, Aleši, když jsme tě s tatínkem dělali, byla zrovna tma.."

 

Aleš rozhodným hlasem "Až já si budu dělat děcka, si na to rozsvítím!"

 

***

 

Martin (13)

 

Rodinná večeře, všichni do sebe spokojeně soukají sekanou, když tu Martin svraští čelo, zamyslí se a dí "Na mostě stáli tři. On, ona a jemu."

 

***

 

David (15)

 

Maminka jde do Davidova pokoje s prádlem. David sedí na posteli, na klíně drží psa a blbě se na ni uculuje.

 

Maminka „Co je símtě?“

 

David „Ehm, ehm.. chci se oblíknout" vysvětluje situaci.

 

Maminka "Jsem tak zvědavá na ňákýho malýho pincka!"

 

David nasadí ten nejpřiblbější výraz, jaký umí a a dí "Ehm, malýho jo?!"

 

***

 

Vojta (7)

 

Vojta vidí u babičky králíčky, při práci na malých králíčcích a ptá se "Babi, co to jako dělají?"

 

Babička se snaží vykroutit z odpovědi a jediné, co ji napadne je „Si hrajou, vidíš, jsou to kamarádi!"

 

Vojta není hloupý! - "Mně se zdá, že normálně šu*aj!"

 

***

 

Honza (8)

 

Oslava Honzových narozenin, cca 10 kamarádů „na skladě“ plus dvě sestřenice, starší ve věku patnácti let.

Honza spěchá za klukama, ale starší sestřenice se mu postaví do cesty. Honza běží a řve – „Uhni, bo ti ty kozy urazím!“

 

***

 

Eliška (9)

 

Rodiče s Eliškou odstrojují stromeček. Ozdoby dávají do větších krabic od nanuků.

 

Eliška „Tatíííí, vy jste měli, než jsem se narodila, nějak hrozně moc nanuků nééé?“

 

Tatínek „Ne, proč Elí?“

 

Eliška „No, protože tady máte tolik krabic od nanuků..“

 

Tatínek „Ale ne, to jsem jen poprosil v sámošce o krabičky, abychom měli kam dávat ozdoby víš?“

 

Eliška „Aháá, já jsem myslela, že jste to rychle snědli, než jsem se narodila, aby jste se se mnou nemuseli dělit!“